Krmení kojící feny

Po porodu se, ve srovnání s běžnou potřebou krmiva, zvyšují požadavky feny na příjem potravy o 15-300%, podle počtu sajících štěňat. Její výživa tedy musí odpovídat produkci mléka.

U průměrných vrhů s pěti štěňaty se produkce mléka pohybuje okolo 2% živé váhy, při větším počtu štěňat to může být až 5% živé váhy. I při kojení je nezbytný dostatečný příjem minerálních látek. Velice důležitý ve stravě kojící feny je poměr mezi vápníkem a fosforem, který má být 1,7:1. V tomto období není dobré příliš spoléhat na dostatečný příjem z přirozených zdrojů, a je potřebné doplnění speciálními přípravky. Při nesprávném poměru mezi vápníkem a fosforem může dojít k různým zdravotním potížím, jako je odvápnění kostí či poporodní eklampsie.

V této době má fena také vyšší nároky na příjem zinku a mědi. Zvýšenou potřebu vitamínů je nutné nahradit speciálními vitamínovými přípravky. Mlékem vydané živiny musí být ve stravě obsaženy ve vysoce stravitelných formách. Za 4-5 dní po porodu lze postupně přejít na vysoce hodnotnou bílkovinnou výživu. Kojící feně můžeme podávat mléčné polévky se zavařenými ovesnými vločkami nebo suchary nebo také krupičné polévky s rozemletým masem. Obsah mléčného cukru - laktózy - nemá překročit 4-5% krmné dávky. Pokud fena přijímá velké množství mléka, může to u ní vyvolat průjem, který se následně projeví i u štěňat. Průjem se může projevit i následkem velkého množství krmiva, který fena v tomto období musí přijmout, potom zařadíme do krmiva složky s příznivými dietetickými účinky, jako je například strouhaná mrkev či vařená rýže.

Po odstavení štěňat by měla být krmná dávka dvoj až trojnásobná ve srovnání s obdobím mimo dobu březosti. Krmnou dávku tedy jak po dobu kojení, tak po odstavení štěňat rozdělíme do 3-5 krmení.