Jdi na obsah Jdi na menu
 


Všechny buňky, tkáně a orgány živočišného těla potřebují ke své činnosti a životu neustále kyslík a živiny a současně neustálé odvádění zplodin látkové přeměny. Tyto úkoly plní krev, která stále proudí v uzavřené soustavě trubic, tj. v krevním oběhu.

Krev tedy v organismu plní tyto funkce:

  • přináší živiny a kyslík buňkám
  • odvádí zplodiny látkové přeměny
  • přináší hormony jednotlivým orgánům
  • řídí a udržuje tělesnou teplotu (37,5 - 38,5°C)
  • chrání před nemocemi (bílé krvinky)
  • reguluje množství vody a soli v těle

    Množství krve - 7,5 - 10,5% hmotnosti koně, tj asi 48L.



KREV

  • je neprůhledná, červená tekutina

  • skládá se z:
  • krevní plazmy



  • krevních tělísek
  • červených krvinek (Erytrocytů)



  • bílých krvinek (Leukocytů)



  • krevních destiček (Trombocytů)

  • krevního prachu (Hemokonie)


Krevní plazma

  • je tekutá část krve, jantarové barvy a obsahuje 90% vody a 10% sušiny. Z toho 9% je organických sloučenin a asi 1% anorganických látek.

    Erytrocyty
  • jsou to buňky okrouhlého tvaru, u savců nemají jádro, ale u ptáků ano
  • obsahují červené krevní barvivo hemoglobin - je to bílkovinná látka, obsahující železo. Na železitou složku hemoglobinu se při dýchání váže kyslík, který se v tkáních předává buňkám - dochází k okysličení buněk a naopak dojde k vázání oxidu uhličitého, který hemoglobin odvádí do plic.
  • neustále se tvoří v červené kostní dřeni, má-li organismus dostatek vitamínů skupiny B a minerálních látek (Mn, Cu), ale hlavně železa
  • v 1 mm krychlovém je jich asi 7 000 000. Množství samozřejmě ovlivňuje věk, pohlaví, výživa a zdravotní stav.
  • životnost červených krvinek je několik týdnů, nejvíce však 120 dní
  • odumřelé krvinky se vstřebávají ve slezině

    Leukocyty
  • jsou to buňky s jádrem, nemají stálý tvar, neobsahují hemoglobin, ale jejich barva je žlutozelená
  • samostatně se pohybují, mají schopnost prostupovat stěnou krevních vlásečnic a pronikat do mezibuněčných prostor a na povrch sliznice.
  • mají schopnost pohlcovat mikroorganismy, choroboplodné zárodky a zbytky odumřelých tkání. Tato schopnost se nazývá fagocytóza.
  • v 1 mm krychlovém je přibližně 7000 bílých krvinek, počet se mění podle zdravotního stavu a na 1 krvinku připadá asi 700 - 1000 erytrocytů.

    Trombocyty
  • jsou to drobná krevní tělíska, nepravidelného tvaru, jsou křehké a u savců nemají jádro
  • žijí 3 - 5 dnů a podílí se na srážlivosti krve
  • při krvácení, když se krev dostane do styku se vzduchem se destičky shlukují a rozpadávají. Uvolňují enzym trombokináza, jehož působením vzniká nerozpustný fibrin a krev vytváří sraženinu
  • v 1 mm krychlovém je jich zhruba 300 000

    Hemokonie
  • tvoří se z uhynulých rozpadlých červených krvinek



KREVNÍ OBĚH


Tvoří ho vlásečnice, žíly, tepny, srdce a slezina.

Vlásečnice (Kapiláry)

  • jsou to nejtenčí cévy, které tvoří husté sítě
  • jejich stěnami dochází k přenosu živin do tkání a naopak přechodu produktů výměny látkové z tkání do krve.

    Žíly (Vény)
  • jsou cévy, které vedou krev do srdce
  • jsou uloženy při povrchu těla a jsou vidět pod kůží

    Tepny (Artérie)
  • jsou cévy, které vedou krev od srdce
  • v těle jsou uloženy hlouběji

    Srdce (Cor)
  • je to dutý svalový orgán
  • rozlišujeme na něm 4 povrchové vrstvy:

1. Osrdečník (PERIKARD)- je to vazivový obal, ve kterém je srdce uloženo v dutině hrudní mezi plicními laloky. Prostor mezi srdcem a osrdečníkem vyplňuje osrdečníkový mok, který zmírňuje tření při pohybech srdce.

2. Vnější vrstva (EPIKARD) - blána, vlastní vnější vrstva srdce

3. Vlastní srdeční sval (MYOKARD)

4. Vnitřní sval (ENDOKARD)


Složení srdce:

Dutina srdce je rozdělena na pravou a levou předsíň a na pravou a levou komoru. Mezi levou komorou a předsíní je otvor s dvoucípou chlopní a mezi pravou komorou a předsíní je otvor s trojcípou chlopní.

Spojení srdce s cévní soustavou je:

  • 5 - 8 plicními žílami
  • přední a zadní dutou žílou
  • srdečnicí (Aortou)
  • plicní tepnou (Plícnicí)

Krev může plnit svoji funkci jen když je v cévní soustavě v neustálém pohybu. Tento pohyb zajišťují rytmické pohyby srdce, které vhání krev pod tlakem do srdce. Srdeční tep se skládá ze dvou fází:

  • Systoly - při systole se srdce smršťuje a vhání krev do cév.
  • Diastoly - při ní srdce ochabuje a naplní se krví.

Systola předsíní nastává současně s diastolou komor. Tyto rytmické pohyby udržují krev stále v jednosměrném pohybu.


Podle funkce a průběhu cév dělíme krevní oběh na 3 části:

1. Malý krevní oběh (plicní)

  • začíná v pravé srdeční komoře, z které plicní tepna odvádí odkysličenou krev do plic, kde se větví na hustou síť vlásečnic kolem plicních sklípků. Zde dojde k okysličení a krev se z vlásečnicové sítě sbírá do 5 - 8 plicních žil, které ji vedou do levé předsíně.

    2. Velký krevní oběh (tělní)
  • z levé předsíně vede okysličená krev do levé komory a odtud aortou do celého těla, kde odevzdá živiny a kyslík do tkání a buněk. Do krve se vrací produkty látkové přeměny a oxid uhličitý. Tato odkysličená krev se vrací z jednotlivých orgánů přední a zadní dutou žílou do pravé předsíně.

    3. Vrátniční krevní oběh (jaterní)
  • představuje ho vrátniční žíla, která odvádí krev bohatou na živiny ze žaludku, střev, slinivky břišní a sleziny do jater. Zde se živiny zpracují a krev je odtud odvádí jaterními žilami do zadní duté žíly a tou do pravé předsíně.


    Slezina (Lien)
  • nachází se v levé polovině dutiny břišní
  • je plochá , oproti jiným druhům zvířat má trojúhelníkovitý tvar a fialovou barvu (např. u skotu je šedá, u ostatních zvířat hnědočervená a má podlouhlý tvar)
  • na povrchu je pouzdro, ze kterého prostupují do vnitřní tkáně přepážky, které dělí slezinu na větší počet oddílů. Uvnitř je dřeň, bohatá na mízní uzlíčky a červené a bílé krvinky.
  • má tyto funkce:
  • je zásobárnou krve - má hemopoetickou funkci

  • vytváří se zde bílé krvinky a ochranné látky organismu (protilátky)

  • filtruje krev

ZDROJ: www.kone.czechian.net